Zvířátka pana Holmese - Recenze
♟️ 1-4 (nejlepší ve 2-3)
🧑 10+ (šikovné od 8 let)
⏱️ 45-60 min
🎲 dedukce, kooperativní
🎯 rodinná příběhová hra
📦 REXhry
Parta zvířecích detektivů
„Možná bych pro vás něco jako nový případ měl...“, prohodí jednoho dne pes Toby. A na stole se rozprostře mapa plná neprozkoumaných zákoutí. Do pohybu se dává čtveřice zvířecích hrdinů. Hbitá sýkorka Briárka, pozorná myška Višňovka, upovídaný žabák Čibuk a silná tarantule Kalabaška. Tahle zvířecí parta se klidně vyrovná i slavnému Sherlockovi.

Ulice plná tajemství
Jednotlivá dobrodružství otevíráte v knize případů, kde vám vyprávění poodhalí směr pátrání a karty určí vaše kroky. Ocitáte se v Baker Street, která mění náladu podle toho, zda nad střechami svítí denní slunce, nebo chladný měsíc. Od teď vás vedou jen karty stop a vaše vlastní intuice. Mrknete pod uvolněná prkna v podlaze, zapředete hovor v hokynářství, nebo sestoupíte do stínu tajemného podzemí?
Každá návštěva vás ale stojí drahocenný čas, což označí žeton hodinek na navštíveném místě. Tam vás čeká ta pravá detektivní práce. Vyslechnete svědka po dobrém nebo použijete mírný nátlak? Další stopu totiž můžete odhalit přiložením karet, když konce nakreslené lupy do sebe správně zapadnou. Nebo raději půjdete dál? Čas sice běží, ale jako zkušení detektivové záhadu stihnete vyřešit jistě včas.

Jak se Holmesovi líbí u nás doma
Tuhle hru jsme dostali v akci „Mačka vo vreci“ od iHRYska jako záhadné překvapení. Opravdu to překvapení bylo a o záhady zde není nouze. Naše první detektivka si nás zcela získala. To nejkrásnější na celé hře bylo, jak jsme řešili případy všichni společně. Hodně nás bavilo přemýšlet nad každou stopou, propojovat lupy a rozhodovat se, kam půjdeme. Kdo vyzpovídá svědka a kdy do akce pošleme tarantuli Kalabašku. Protože ta donutí promluvit každého a její síla se vždy hodí.
Jen toho čtení případu a textů na kartách mohlo být o něco méně, protože to trochu brzdilo tempo. Vyvažovaly to ale vtipné hlášky: „Samé kandované šlupky, pastilky a žužu“ říká Kalabaška v hokynářství. „Co to je?“ zeptá se Višňovka. „Nechutnosti, kterýma se živí lidi“ odpoví Kalabaška.

Prošli jsme celkem sedm zapeklitých příběhů, u kterých obtížnost postupně gradovala. První nás zaškolil v dedukci, kterou jsme postupně zdokonalovali v dalších pěti. Sedmý pak prověřil naše nabyté zkušenosti a schopnost spolupracovat v tom vůbec nejtěžším případu. Zatímco první jsme odehráli za 40 minut, další trvaly okolo hodiny. Poslední případ jsme ale řešili přes hodinu a půl. Proto pokud hrajete s menšími dětmi, raději si ho rozdělte na denní a noční část.
Jinak to byla naprostá paráda a celou sérii jsme si užili naplno. Přivítali bychom i další pokračování. Přestože se jedná o hru na „jedno zahrání“, tenhle společný čas u stolu za to rozhodně stál.
Kdo si sedne k hernímu stolu
Je jako stvořená pro malé detektivy. Zvířátka jsou tu nejen v rolích vyšetřovatelů, ale i samotných podezřelých. Vzhledem k tomu, že je hra kooperativní, zahrají si ji hráči různého věku i zkušeností. Jedinou podmínkou je, že alespoň jeden z nich musí být zdatný čtenář.

Když se věda potká s dětskou literaturou
Za vznikem hry stojí neobvyklé spojení dvou špičkových autorit. První z nich je spisovatelka dětských knih Clémentine Beauvais, která o nich dokonce přednáší. Druhým je designér Dave Neale, autor únikovek ze série Unlock! a expert na Sherlocka Holmese. Neale zároveň jako vědec zkoumá psychologii dětské hry.
Podařilo se tak dokonale využít koncept tzv. zóny nejbližšího vývoje. Netrestá děti za chyby, ale naopak je motivuje zkoušet jiné cesty, a tím odbourává strach z neúspěchu. Místo rozčarování nastupuje zvědavost a radost z objevování. Navíc společné rozhodování přirozeně rozvíjí komunikační dovednosti.
Hra tak funguje jako skvělá zábava, kde je vzdělávací prvek vetkán do samotného příběhu.
Naše herní skupina: ve dvou, ve třech, ve čtyřech, sólo

Komentáře
Okomentovat
Budu moc ráda za každý názor a postřeh k hernímu stolu.